|
|
Kvalita edukace klientů v programu domácí parenterální výživy
Koťátková, Michaela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kvalitou edukace klientů, kteří byli zařazeni do programu domácí parenterální výživy. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána indikace, kontraindikace a historie domácí parenterální výživy, její rozdělení podle typů a nejčastěji používané cévní vstupy. Dále je popsána charakteristika edukace v ošetřovatelství, v edukačním procesu, její cíle, vyhodnocení, způsob vytvoření dokumentace pro realizaci všech fází edukačního procesu. V empirické části je popsána metodika průzkumného šetření. Bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí distribuce nestandardizovaných dotazníků klientům, kteří již byli edukováni, či edukováni byli během dotazníkového šetření. Účelem této práce je získání poznatků, jak klienti vnímají způsob edukace prováděné na našem pracovišti, jaké informace považují za nedostatečné, chybějící či nesrozumitelné a jaké informace či edukační materiály by ještě uvítali. Na základě takto získaných informací bude vytvořena ucelená informační brožura, která bude sloužit klientům jako ucelený a srozumitelný celek o domácí parenterální výživě. Výsledkem bude vytvoření kvalitního edukačního protokolu, který bude odpovídat osobním požadavkům klienta a všem fázím edukačního procesu chybějícím na našem pracovišti.
|
|
|
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
|
|
|
Vliv ošetřovatelských postupů na výskyt komplikací cévních vstupů při domácí parenterální výživě
Chalušová, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Domácí parenterální výživa (DPV) se stala běžnou součástí péče o pacienty, jejichž perorální příjem je omezen nebo zcela vyloučen. Neoddělitelnou součástí aplikace DPV je také trvalá nebo dočasná potřeba fungujícího cévního vstupu. Katétrové komplikace negativně ovlivňují kvalitu života, morbiditu, a v případě katétrové sepse i mortalitu pacientů. Kromě toho přináší i zvýšené náklady na léčbu a nutnost rehospitalizací pacientů. Hlavním cílem naší práce je analyzovat komplikace spojené s katétrem a zjistit, zda aplikace katétrových zátek TauroLock a TauroLock Hep a antimikrobiálního krytí Tegaderm CHG ovlivňují výskyt katétrových komplikací při podávání DPV, a zda má na incidenci komplikací vliv osoba, která katétr ošetřovala. Vedlejším cílem práce je charakterizovat pacienty, kterým je DPV podávána a také katétry, které jsou k tomuto účelu používány. Zvolenou metodou je retrospektivní observační kohortová studie. Do výzkumu bylo zahrnuto 52 pacientů, kteří měli dohromady zavedených 72 katétrů (39 Broviaců, 18 PICC katétrů a 15 portů). Celkový počet sledovaných katétrových dnů byl 33 875. Došli jsme k závěru, že používání TauroLocku Hep je efektivní v prevenci katétrových komplikací a signifikantně snižuje celkový výskyt všech komplikací (p=0,024), které lze jeho aplikací ovlivnit, tj. katétrové...
|
|
|
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
|
host ::
RSS.